Co je to Čína?

     Právě se nacházím v zemi, díky které již brzy v Zemi Vycházejícího Slunce nebude vycházet zhola nic. Především tahle země a můj pobyt v ní bude inspirací a tématem (alespoň ze začátku) mých příspěvků do tohoto blogu. Jsa si vědom komplikovanosti Číny, jakožto v současnosti toho nejhorčejšího (tenhle tvar je správně, to nehledejte) fenoménu, nemůžu jinak než zasvětit svůj první příspěvek nevážné, ale pravdivé definici.  

      Tak třeba Českou republiku bych definoval jako postmoderní marasmus se silně dekadentními rysy (o nich jsem sice nevěděl, ale mí konzervativní přátelé z Ruska a Indie mě na ně citlivě upozornili, jsouce v upřímném podivu, že Robert Rosenberg je v naší kotlině nazýván králem). Najít ale nějaký ten vševypovídající ismus pro Čínu je nelehký úkol. Po čtyřměsíčním pobytu a usilovném přemýšlení (pomáhal mi ještě L.P.Supera, elitní varšavský právník a hobby krotitel čínských byrokratů) se ne a ne dobrat ke kýženému výsledku. Jeden večer, při studiu frazeologismů  nato ale L.P. zničehonic kápnul - chińske gówno, jest to poprawna definicja! Ještě na gymnáziu by mi takovou definici nejspíš obili o můj dlouhý nos. Je to přece definice v kruhu. Zkuste si ale vymyslet něco výstižnějšího. 

      Abych ale hned z kraje nepůsobil protičínsky, upozorňuji na chybu v definici, tj. na mezeru v její všeobjímajícnosti. Ona především reflektuje neutěšenou situaci, kterou pocítí cestovatel při prvním, druhém, a jakémkoliv dalším kontaktu se zbožím a službami kdekoliv mimo jižní pobřeží, Šanghaj a Peking. Vůbec se z ní nic nedozvíte třeba o tisíce let staré a červenožlutozlaté kultuře, přátelskosti, podnikavém duchu a otevřeném srdci Číňanů. To se pokusím napravit v dalších příspěvcích, které brzy zveřejním. A až si koupím aparát, budu je dokonce kořenit obrázky.

再见