Z pacifistického pohledu českého venkovana, což já nepochybně jsem, vypadá spor mezi Čínou a Japonskem o pár ostrůvku (obklopených rybnatými vodami a nejspíš i ložisky zemního plynu) neobyčejně trapně. Je sice vcelku pochopitelné, že podobné území si chtějí nárokovat oba státy, méně se však jednomu líbí z čínské strany fašounský, lokálně, v centrech největšího odporu aplikovaný bojkot japonských výrobků a převracení automobilů japonských značek (z nichž je většina stejně vyrobena v Číně, kromě toho jsou jejich pány samozřejmě z 99% Číňané), následkem čehož několik japonských společností prozatím uzavřelo svoje výrobní závody na území ČLR. Jelikož sleduji česká média, zhruba vím, co vzhledem k této problematice cítí průměrný Čech nebo jiný Evropan (The Guardian komentuje situaci ideově shodně jako třeba LN). A cítím potřebu něco dodat.
Wang mi ještě před dvěma lety řekl, že Japonce by bylo nejlepší vybít za to, co provedli a předvedli v rámci někdejší okupace Číny. Prohlásil, že na Japonsku jsou dobrá jenom auta a holky (Číňanky ze severovýchodu jsou nejošklivější z celé země!). Letos tvrdí, že válka s Japonskem by se odehrát neměla za žádných okolností, protože v Heilongjiangu je spousta etnických Japonců, nebo alespoň polovičních Japonců. Tvrdí to i moje učitelka Li, která je stejně jako Wang členkou KS Číny. Čínské ozbrojené složky chrání japonské zastupující úřady a hodlá vše řešit snad jen na diplomatické úrovni. Že by obrat k lepšímu?
Abych podpořil téma nastíněné poslední větou minulého příspěvku...všimnul jsem si masového úbytku kamerových systémů (电视系统), například tady v Jiamusi zmizely z městských autobusů. U nás na koleji z výtahů. Dobrá polovička jich ubyla z nádraží... I to je pro mě signál postupného oteplování a zvyšování kvality života tady. Nikdy bych tomu nevěřil, ale sledování a špiclování člověka ubíjí. Je to ten hnus z českých vesnic a maloměst, kdy někam přijdete a oni už o vás vědí. Recepční tady u nás nakoleji věděl, že máte rýmu, protože viděl, že za cestu z pátého patra do přízemí jste vypotřebovali 3 jednorázové kapesníky. Ruskému studentovi odmítli dát stipendium na navazující magisterské studium, protože prý moc pije. On do školy ale v životě pozdě nepřišel a byl pilný. Jen si pořád do pokoje nosil igelitové tašky s pivem. Jak se to asi dotyčný školský úředník mohl dovědět? Prostě klasický příklad zneužívání špiclovacích prostředků, které měly primárně sloužit k ochraně studentů na koleji (přesněji obav z obtěžování blonďatých Rusek studenty, kteří nemají rádi americké filmy o nevinnosti svého náboženství; tyto se ale rády obtěžovat nechají a počet obyčejných bitek je stejný s kamerami jako bez kamer). Dobře, že se to omezuje. Přelepit pusinky vesnickým a maloměstským klepnám a máme zaděláno na svobodu!
